Diskuze ↓ Vloženo 10.05.2013
7.-10.5.2013
Celé dny jsme brouzdali po Pekingu a užívali si jeho krásy. Navštívili jsme Zakázané město (60Y/os.), Chrám nebes (35Y/os.) i místní zahrady. Po Pekingu je velmi levná doprava. Metrem jedete kamkoliv jen za 2Y a autobusem jen 1Y. Metro je hodně rozsáhlé, takže se s ním dostanete doopravdy na hodně míst. Autobusem musíte vědět kam jedete. Nám ale s busama pomohl náš CS, takže už jezdíme jako profíci. :-) Peking je doopravdy pěkné město. Ve středu města jsou většinou historické budovy. Všude kolem se ale vystavují (tak jako všude v celé Číně) nové věžáky a moderní budovy. Zajímavá je oblast Hutongů, což jsou staré, úzké ulice a uličky ve staré čtvrti města.
Zítra tj. sobota 11.5. 2013 vyrážíme vlakem do města Erlian. Cesta potrvá 12 hodin. Přijedeme ted až v 8h večer. Budeme muset přespat a druhý den překročíme hranice do Mongolska. Nesmí se překročit pěšky, musíme jet autem. Nejspíš nám tedy nezbyde nic jiného, než si pronajmout jeep, který nás odveze. Za hranicemi chceme koupit lístky na první vlak do Ulanbátaru, kde už na nás bude čekat Boya, moje mongolská spolužačka ze ZŠ. Neviděly jsme se 14 let, takže se na ni už moc těším. Jsem zvědavá, jak se v takové mongolské rodině žije. Dáme o sobě co nejdříve zase vědět do deníku z Mongolska.
Peking
Hlavní město Čínské lidové republiky s cca 20 miliony obyvatel.
Historie města je hodně bohatá. Počátky jsou už v polovině 3. tisíciletí př.n.l. Už od 15.století bylo nejdůležitějším městem Číny. V posledním století si město upravili Komunisté ke svému obrazu, kdy zbourali vnější hradby, vystavěli široké ulice a moderní sídliště. Stará zástavba byla už z velké části zbourána a bohužel se v tomto trendu stále pokračuje.
V roce 2008 se zde konaly letní Olympijské hry, které město také hodně pozměnily. Vystavěly se nové trasy metra, postavily se nové budovy.
Město je na severovýchodě Číny. I přes nevelkou vzdálenost od moře je podnebí kontinentální s mrazivou zimou a horkým a vlhkým létem. Velkým problémem je znečištění ovzduší. Nad městem často leží velké množství smogu.
Hlavními pamětihodnostmi ve městě jsou náměstí Tiananmen , Zakázané město a Chrám nebes.
Zakázané město bylo sídlem císařů od 15. století, kdy jej císař Jung-le nechal postavit. Většina dochovaných budov pochází z 18.století. Ve městě se směl zdržovat jen císař s doprovodem, ostatním smrtelníkům sem byl vstup po dobu 500 let přísně zakázán pod hrozbou smrti. Město bylo domovem 24 císařů dvou dinastií - Ming a Čching. Na stavbu bylo povoláno milión dělníků a náklady na stavbu byly obrovské. Stavba byla dokončena roku 1420.
Náměstí Nebeského klidu leží jižně od Zakázaného města. V roce 1949 čínský vládce a diktátor Mao Ce-tung vyhlásil právě zde Čínskou lidovou republiku.
Chrám nebes se nachází jižně od náměstsí Tian´anmen . Rozprostírá se uprostřed rozsáhlého parku. Jeho severní částs je polokruhovitá an počest nebes, jižní je čtvercová na počest země. Výstavba začala v roce 1406 a trvala 14 let.
Velká čínská zeď (z Čínštiny doslova Dlouhá zeď)
je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před nájezdy Mongolů. Podobní opevnění proti vpádům kočovných kmenů bya budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v délce cca 3460km (se všemi odbočkani 8858,8km). Zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky. Na jiných místech je naopak přerušena.
Materiál, který byl použit na stavbu zdi se různí. Poblíž Pekingu byly používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.
Parametry stavby se různí - opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.
K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.
Fotky:Peking - Zakázané město a jediný kostel, který byl otevřený pro veřejnost.
Celé dny jsme brouzdali po Pekingu a užívali si jeho krásy. Navštívili jsme Zakázané město (60Y/os.), Chrám nebes (35Y/os.) i místní zahrady. Po Pekingu je velmi levná doprava. Metrem jedete kamkoliv jen za 2Y a autobusem jen 1Y. Metro je hodně rozsáhlé, takže se s ním dostanete doopravdy na hodně míst. Autobusem musíte vědět kam jedete. Nám ale s busama pomohl náš CS, takže už jezdíme jako profíci. :-) Peking je doopravdy pěkné město. Ve středu města jsou většinou historické budovy. Všude kolem se ale vystavují (tak jako všude v celé Číně) nové věžáky a moderní budovy. Zajímavá je oblast Hutongů, což jsou staré, úzké ulice a uličky ve staré čtvrti města.
Zítra tj. sobota 11.5. 2013 vyrážíme vlakem do města Erlian. Cesta potrvá 12 hodin. Přijedeme ted až v 8h večer. Budeme muset přespat a druhý den překročíme hranice do Mongolska. Nesmí se překročit pěšky, musíme jet autem. Nejspíš nám tedy nezbyde nic jiného, než si pronajmout jeep, který nás odveze. Za hranicemi chceme koupit lístky na první vlak do Ulanbátaru, kde už na nás bude čekat Boya, moje mongolská spolužačka ze ZŠ. Neviděly jsme se 14 let, takže se na ni už moc těším. Jsem zvědavá, jak se v takové mongolské rodině žije. Dáme o sobě co nejdříve zase vědět do deníku z Mongolska.
Peking
Hlavní město Čínské lidové republiky s cca 20 miliony obyvatel.
Historie města je hodně bohatá. Počátky jsou už v polovině 3. tisíciletí př.n.l. Už od 15.století bylo nejdůležitějším městem Číny. V posledním století si město upravili Komunisté ke svému obrazu, kdy zbourali vnější hradby, vystavěli široké ulice a moderní sídliště. Stará zástavba byla už z velké části zbourána a bohužel se v tomto trendu stále pokračuje.
V roce 2008 se zde konaly letní Olympijské hry, které město také hodně pozměnily. Vystavěly se nové trasy metra, postavily se nové budovy.
Město je na severovýchodě Číny. I přes nevelkou vzdálenost od moře je podnebí kontinentální s mrazivou zimou a horkým a vlhkým létem. Velkým problémem je znečištění ovzduší. Nad městem často leží velké množství smogu.
Hlavními pamětihodnostmi ve městě jsou náměstí Tiananmen , Zakázané město a Chrám nebes.
Zakázané město bylo sídlem císařů od 15. století, kdy jej císař Jung-le nechal postavit. Většina dochovaných budov pochází z 18.století. Ve městě se směl zdržovat jen císař s doprovodem, ostatním smrtelníkům sem byl vstup po dobu 500 let přísně zakázán pod hrozbou smrti. Město bylo domovem 24 císařů dvou dinastií - Ming a Čching. Na stavbu bylo povoláno milión dělníků a náklady na stavbu byly obrovské. Stavba byla dokončena roku 1420.
Náměstí Nebeského klidu leží jižně od Zakázaného města. V roce 1949 čínský vládce a diktátor Mao Ce-tung vyhlásil právě zde Čínskou lidovou republiku.
Chrám nebes se nachází jižně od náměstsí Tian´anmen . Rozprostírá se uprostřed rozsáhlého parku. Jeho severní částs je polokruhovitá an počest nebes, jižní je čtvercová na počest země. Výstavba začala v roce 1406 a trvala 14 let.
Velká čínská zeď (z Čínštiny doslova Dlouhá zeď)
je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před nájezdy Mongolů. Podobní opevnění proti vpádům kočovných kmenů bya budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v délce cca 3460km (se všemi odbočkani 8858,8km). Zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky. Na jiných místech je naopak přerušena.
Materiál, který byl použit na stavbu zdi se různí. Poblíž Pekingu byly používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.
Parametry stavby se různí - opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.
K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.
Fotky:Peking - Zakázané město a jediný kostel, který byl otevřený pro veřejnost.
Diskuze ↓ Vloženo 08.05.2013
Peking obrazem :-)
Diskuze ↓ Vloženo 07.05.2013
3.-5.5.2013
V pátek jsme vyrazili autobusem do města Gubeikou, odkud jsme chtěli vyrazit na cestu po Velké čínské zdi. Z města jsme jeli busem č. 980 do Miyun za 15Y (asi 50km od Pekingu). Odtud dál busem č.25 do Gubeikou (dalších cca 50km) za 9Y. Vysadili nás v takové vsi u silnice. Vydali jsme se tedy hledat ubytování. Byli jsme hodně překvapení cenami. V takové vsi "na konci světa" chtěli ubytování za 200Y. Nedařilo se nám je stáhnout pod 100Y. Nakonec jsme v jednom ubytování ukecali cenu na 60Y. Bylo to tam ale docela ošklivý. Odpoledne jsme bloudili po okolí a hledali jsme jak se nejlépe dostat na zeď.
V sobotu jsme i s krosnama vyrazili na cca 11km dlouhý pochod do města Jinshanling. Po asi 2km jsme nalezli na zeď a šli jsme po ní. Bohužel jen co jsme na ní vylezli, tak se přihnala mlha a ta nás v podstatě celý den neopustila. Výhledy byly tedy mírně v mlze, ale co se dalo dělat. Jinak bylo horko asi kolem 30st. Cesta po zdi je docela náročná. Zeď vede v horách, takže stále klesáte a stoupáte. Navíc u Gubeikou je zeď neopravená, takže se občas nejde nejlépe. Jinak ale právě to, že je neupravená je zajímavý. Vidíte tam složení té zdi - z každé strany jsou cihly, ale uvnitř je hlína a kameny. Zeď tedy není celá vyskládaná z cihel. Po několika kilometrech musíte ze zdi slézt, protože začíná jakýsi vojenský prostor a musíte jít asi 3km jinudy. To také není úplně nejlehčí terén. Nejdřív hodně klesáte, pak zase hodně stoupáte :-) Když jsme konečně dorazili zpět na zeď byly asi 3h odpoledne. Protože jsme chtěli na zdi přespat, dál už jsme nešli. Odpočívali jsme na sluníčku, fotili. K večeru jsme slezli do lesíka pod zdí, kde jsme přečkali do stmívání. Na zdi se nesmí kempovat, a tak jsme nechtěli, aby nás tam někdo viděl. Večer jsme si uvařili polívku, ustlali si na střeše jedné věže a šli jsme spát.
V neděli ráno jsme si zabalili věci a vydali se dál po zdi. Už jsme byli v hodně navštěvované oblasti Jinshanling, kde byla zeď upravená. Už se tedy nešlo po hlíně a kamenech, ale po vydlážděné cestě. Zeď sice byla "pěkně zachovalá" ale už to nemělo to kouzlo. Byli jsme rádi, že jsme šli z Gubeikou. Když jsme dorazili do Jinshanlingu, tak jsme zjistili, že je tam šíleně drahé ubytování (3x dražší než co jsme bydleli v Pekingu) a hlavně že odtud přes týden nejede žádný autobus, jen taxi. Nakonec jsme se tedy rozhodli odjet zpět do Pekingu. Měli jsme štěstí, protože jeden taxikář vezl svého "klienta" ze zdi zpět do Miyun a vzal nás jen za 20Y/os. Jinak po nás chtěli několikanásobně víc. Sice jsme museli asi 2h čekat, ale to nám až tak nevadilo. Pak jsme dojeli z Miyun zpět do Pekingu a ubytovali se u kluka z CS.
6.5.2013
Pondělí jsme věnovali prohlídce města. Zakázané město bylo bohužel zavřené, ale navštívili jsme místní park, prošli se po typických uličkách zvaných Hutong. Je tu velké horko, kolem 30st a do toho nad městem leží šílený smog, takže jsme jako v mlze. Jinak je ale Peking moc pěkný. V centru města nejsou žádné výškové budovy, jen typické uličky.
Fotky:
2 fotky nočního Pekingu jinak Velká čínská zeď.
V pátek jsme vyrazili autobusem do města Gubeikou, odkud jsme chtěli vyrazit na cestu po Velké čínské zdi. Z města jsme jeli busem č. 980 do Miyun za 15Y (asi 50km od Pekingu). Odtud dál busem č.25 do Gubeikou (dalších cca 50km) za 9Y. Vysadili nás v takové vsi u silnice. Vydali jsme se tedy hledat ubytování. Byli jsme hodně překvapení cenami. V takové vsi "na konci světa" chtěli ubytování za 200Y. Nedařilo se nám je stáhnout pod 100Y. Nakonec jsme v jednom ubytování ukecali cenu na 60Y. Bylo to tam ale docela ošklivý. Odpoledne jsme bloudili po okolí a hledali jsme jak se nejlépe dostat na zeď.
V sobotu jsme i s krosnama vyrazili na cca 11km dlouhý pochod do města Jinshanling. Po asi 2km jsme nalezli na zeď a šli jsme po ní. Bohužel jen co jsme na ní vylezli, tak se přihnala mlha a ta nás v podstatě celý den neopustila. Výhledy byly tedy mírně v mlze, ale co se dalo dělat. Jinak bylo horko asi kolem 30st. Cesta po zdi je docela náročná. Zeď vede v horách, takže stále klesáte a stoupáte. Navíc u Gubeikou je zeď neopravená, takže se občas nejde nejlépe. Jinak ale právě to, že je neupravená je zajímavý. Vidíte tam složení té zdi - z každé strany jsou cihly, ale uvnitř je hlína a kameny. Zeď tedy není celá vyskládaná z cihel. Po několika kilometrech musíte ze zdi slézt, protože začíná jakýsi vojenský prostor a musíte jít asi 3km jinudy. To také není úplně nejlehčí terén. Nejdřív hodně klesáte, pak zase hodně stoupáte :-) Když jsme konečně dorazili zpět na zeď byly asi 3h odpoledne. Protože jsme chtěli na zdi přespat, dál už jsme nešli. Odpočívali jsme na sluníčku, fotili. K večeru jsme slezli do lesíka pod zdí, kde jsme přečkali do stmívání. Na zdi se nesmí kempovat, a tak jsme nechtěli, aby nás tam někdo viděl. Večer jsme si uvařili polívku, ustlali si na střeše jedné věže a šli jsme spát.
V neděli ráno jsme si zabalili věci a vydali se dál po zdi. Už jsme byli v hodně navštěvované oblasti Jinshanling, kde byla zeď upravená. Už se tedy nešlo po hlíně a kamenech, ale po vydlážděné cestě. Zeď sice byla "pěkně zachovalá" ale už to nemělo to kouzlo. Byli jsme rádi, že jsme šli z Gubeikou. Když jsme dorazili do Jinshanlingu, tak jsme zjistili, že je tam šíleně drahé ubytování (3x dražší než co jsme bydleli v Pekingu) a hlavně že odtud přes týden nejede žádný autobus, jen taxi. Nakonec jsme se tedy rozhodli odjet zpět do Pekingu. Měli jsme štěstí, protože jeden taxikář vezl svého "klienta" ze zdi zpět do Miyun a vzal nás jen za 20Y/os. Jinak po nás chtěli několikanásobně víc. Sice jsme museli asi 2h čekat, ale to nám až tak nevadilo. Pak jsme dojeli z Miyun zpět do Pekingu a ubytovali se u kluka z CS.
6.5.2013
Pondělí jsme věnovali prohlídce města. Zakázané město bylo bohužel zavřené, ale navštívili jsme místní park, prošli se po typických uličkách zvaných Hutong. Je tu velké horko, kolem 30st a do toho nad městem leží šílený smog, takže jsme jako v mlze. Jinak je ale Peking moc pěkný. V centru města nejsou žádné výškové budovy, jen typické uličky.
Fotky:
2 fotky nočního Pekingu jinak Velká čínská zeď.
Diskuze ↓ Vloženo 02.05.2013
30.4.2013
V úterý 30.4. jsme se vydali směr Peking neboli Beijing. Nejprve nás čekala čtyřhodinová cesta v hard seat do města Xuzhou. Už od začátku bylo jasný, že to tentokrát rozhodně nebude nuda. Vlak byl jako obvykle neuvěřitelně přeplněný, takže jsme museli z našich míst vyhazovat Číňany, kteří měli místo na stání, ale využili prázdné sedačky. Lidé si tu mohou koupit nejen místo k sezení, ale i ke stání. Takže ulička je totálně přecpaná. Dostat se tedy na záchod nebo pro vodu na čaj je téměř nadlidský úkol. Všude se někdo válí, postává. Tahle třída je nejlevnější, jaká se dá koupit, takže v ní jezdí občas ne uplně vábně vonící lidé :-) Tentokrát tomu nebylo jinak. Navíc se s námi všichni dali do řeči. Vůbec jim navadilo (jako obvykle), že nemluvíme čínsky a vůbec jim nerozumíme. Oni mluvili čínsky a my česky. Docela jsme si pokecali :-) Největší zájem byl, když Michal vytáhl průvodce a anglicky psanou knížku. To si začali najednou všichni prohlížet a s velkým zájmem vše zkoumali. Když došla řeč na jízdenky a kam že to vlastně jedeme, nastal problém. My jsme jim říkali, že do "sudžou" (psáno Xuzhou). Na to nám začali vysvětlovat, že jsme ve špatném vlaku, že jedeme jinam. Vše se ale nakonec vysvětlilo. "Sudžou" je totiž město Suzhou, které jsme už navštívili. Město kam jsme jeli se řekne "šudžou". Problém byl tedy v háčku nad "s". :-) Naštěstí jsme dojeli správně. Měli jsme 9h čas, než jel náš noční vlak do Pekingu, a tak jsme si trochu prohlédli město. Za tu krátkou chvíli se nám docela líbilo. Noční vlak byl v pohodě, i když jsme museli mít špunty v uších, protože jeden spolucestující neuvěřielně chrápal :-)
1. - 2.5.2013
Ráno jsme se probudili v Pekingu. Vítalo nás konečně krásné počasí s modrou oblohou. Odvezli jsme batohy do hostelu, ubytovali se a vyrazili jsme do města. Nejdřív jsme zamířili okouknout mongolskou ambasádu, abychom zjistili, zda bude ve čtvrtek otevřeno (Byly tu teď státní svátky). Zjistili jsme že by měl být pracovní den, a tak jsme šli do města. Prohlédli jsme si náměstí před Zakázaným městem a prošli jsme se kolem hradeb.
Ve čtvrtek ráno jsme zamířili na ambasádu pro víza. Byli jsme na místě první, což nás potěšilo. Ambasáda je otevřená 9 - 12h. Podání víz bylo asi nejjednodušší ze všech víz, o která jsme dosud žádali. Chtěli po nás jen vyplněný formulář, pas a fotku. Nic víc nebylo potřeba. Za 5 minut jsme odcházeli zaplatit 270Y/os. do banky. Odpoledne jsme si došli zjistit jak nám pojede bus k Velké čínské zdi, kam chceme vyrazit zítra.
Od pátku do úterý (3.5. - 7.5.) chceme cestovat kolem Pekingu a navštívit Velkou čínskou zeď. V úterý se vrátíme do Pekingu, kde máme sehnaný CS. V sobotu pak odjíždíme denním vlakem do města Erlian, které leží těsně u mongolských hranic. V neděli bychom už měli překročit hranice do Mongolska.
Fotky:
Kaifeng - zeleně obrostlá chaloupka, české plechovky od piva v místní prodejně, ruiny domů
Peking - hlavní nádraží, kolařský průvod popelářů, brána do Zakázaného města, brouci všeho druhu na špejli...
V úterý 30.4. jsme se vydali směr Peking neboli Beijing. Nejprve nás čekala čtyřhodinová cesta v hard seat do města Xuzhou. Už od začátku bylo jasný, že to tentokrát rozhodně nebude nuda. Vlak byl jako obvykle neuvěřitelně přeplněný, takže jsme museli z našich míst vyhazovat Číňany, kteří měli místo na stání, ale využili prázdné sedačky. Lidé si tu mohou koupit nejen místo k sezení, ale i ke stání. Takže ulička je totálně přecpaná. Dostat se tedy na záchod nebo pro vodu na čaj je téměř nadlidský úkol. Všude se někdo válí, postává. Tahle třída je nejlevnější, jaká se dá koupit, takže v ní jezdí občas ne uplně vábně vonící lidé :-) Tentokrát tomu nebylo jinak. Navíc se s námi všichni dali do řeči. Vůbec jim navadilo (jako obvykle), že nemluvíme čínsky a vůbec jim nerozumíme. Oni mluvili čínsky a my česky. Docela jsme si pokecali :-) Největší zájem byl, když Michal vytáhl průvodce a anglicky psanou knížku. To si začali najednou všichni prohlížet a s velkým zájmem vše zkoumali. Když došla řeč na jízdenky a kam že to vlastně jedeme, nastal problém. My jsme jim říkali, že do "sudžou" (psáno Xuzhou). Na to nám začali vysvětlovat, že jsme ve špatném vlaku, že jedeme jinam. Vše se ale nakonec vysvětlilo. "Sudžou" je totiž město Suzhou, které jsme už navštívili. Město kam jsme jeli se řekne "šudžou". Problém byl tedy v háčku nad "s". :-) Naštěstí jsme dojeli správně. Měli jsme 9h čas, než jel náš noční vlak do Pekingu, a tak jsme si trochu prohlédli město. Za tu krátkou chvíli se nám docela líbilo. Noční vlak byl v pohodě, i když jsme museli mít špunty v uších, protože jeden spolucestující neuvěřielně chrápal :-)
1. - 2.5.2013
Ráno jsme se probudili v Pekingu. Vítalo nás konečně krásné počasí s modrou oblohou. Odvezli jsme batohy do hostelu, ubytovali se a vyrazili jsme do města. Nejdřív jsme zamířili okouknout mongolskou ambasádu, abychom zjistili, zda bude ve čtvrtek otevřeno (Byly tu teď státní svátky). Zjistili jsme že by měl být pracovní den, a tak jsme šli do města. Prohlédli jsme si náměstí před Zakázaným městem a prošli jsme se kolem hradeb.
Ve čtvrtek ráno jsme zamířili na ambasádu pro víza. Byli jsme na místě první, což nás potěšilo. Ambasáda je otevřená 9 - 12h. Podání víz bylo asi nejjednodušší ze všech víz, o která jsme dosud žádali. Chtěli po nás jen vyplněný formulář, pas a fotku. Nic víc nebylo potřeba. Za 5 minut jsme odcházeli zaplatit 270Y/os. do banky. Odpoledne jsme si došli zjistit jak nám pojede bus k Velké čínské zdi, kam chceme vyrazit zítra.
Od pátku do úterý (3.5. - 7.5.) chceme cestovat kolem Pekingu a navštívit Velkou čínskou zeď. V úterý se vrátíme do Pekingu, kde máme sehnaný CS. V sobotu pak odjíždíme denním vlakem do města Erlian, které leží těsně u mongolských hranic. V neděli bychom už měli překročit hranice do Mongolska.
Fotky:
Kaifeng - zeleně obrostlá chaloupka, české plechovky od piva v místní prodejně, ruiny domů
Peking - hlavní nádraží, kolařský průvod popelářů, brána do Zakázaného města, brouci všeho druhu na špejli...
Diskuze ↓ Vloženo 29.04.2013
26.-29.4.2013
V pátek 26.4. jsme dojeli do města Kaifeng. Přijeli jsme až chvíli před půlnocí, takže nebylo lehké najít ubytování. Asi kolem druhé hodiny ráno už jsme konečně měli pokoj a šli jsme spát. Ceny jsou tu vyšší než jinde v menších městech. 88Y/noc (to je asi nejlevnější co se dá sehnat). Ostatní dny jsme chodili po městě. Bohužel město není žádný zázrak. Je tu šílený nepořádek, což je pro Čínu hodně neobvyklý (všude je mraky zametačů, uklízečů, takže i když jsou Číňani bordeláři, tak za nimi stále někdo uklízí.) Tady neuklízí nikdo a taky to tak vypadá. Navíc je tu spousta rozbořených nebo polorozbořených domů. Všechny sutiny se nechávají na místě a na nich se tvoří další skládka. Všechny atrakce co ve městě jsou placené. Takže na to abyste je obešli potřebujete minimálně 400Y.
30.4. míříme do Pekingu. Tam máme na jednu noc zaplacený hostel. Co bude dál záleží na Mongolské ambasádě (kdy bude otevřená). Jsou tu totiž státní svátky (nikde se nedozvíte jaké dny přesně jsou) a bojíme se, že ambasáda bude zavřená. Uvidíme.
V pátek 26.4. jsme dojeli do města Kaifeng. Přijeli jsme až chvíli před půlnocí, takže nebylo lehké najít ubytování. Asi kolem druhé hodiny ráno už jsme konečně měli pokoj a šli jsme spát. Ceny jsou tu vyšší než jinde v menších městech. 88Y/noc (to je asi nejlevnější co se dá sehnat). Ostatní dny jsme chodili po městě. Bohužel město není žádný zázrak. Je tu šílený nepořádek, což je pro Čínu hodně neobvyklý (všude je mraky zametačů, uklízečů, takže i když jsou Číňani bordeláři, tak za nimi stále někdo uklízí.) Tady neuklízí nikdo a taky to tak vypadá. Navíc je tu spousta rozbořených nebo polorozbořených domů. Všechny sutiny se nechávají na místě a na nich se tvoří další skládka. Všechny atrakce co ve městě jsou placené. Takže na to abyste je obešli potřebujete minimálně 400Y.
30.4. míříme do Pekingu. Tam máme na jednu noc zaplacený hostel. Co bude dál záleží na Mongolské ambasádě (kdy bude otevřená). Jsou tu totiž státní svátky (nikde se nedozvíte jaké dny přesně jsou) a bojíme se, že ambasáda bude zavřená. Uvidíme.
Diskuze ↓ Vloženo 25.04.2013
22.4. - 25.4.2013
V pondělí 22.4. jsme přiletěli z Japonska zpět do Číny. Let proběhl naprosto bez problémů a před 14h (čínského času) jsme už přistávali. Večer jsme se setkali s našimi kamarády Jardou a Lídou, kteří žijí v Šanghaji. Už jsme se na ně moc těšili. :-) Užili jsme si prima večer a šli spát.
V úterý jsme došli vyzvednout lístky do Nanjingu, které nám Jarda objednal přes internet. Jinak jsme se procházeli po Šanghaji. Bylo hodně mlhavé, poměrně chladné počasí, takže nic moc. Večer nám Jarda s Lídou udělali skvělý smažený sýr se šťouchanými bramborami. Moc jsme si pochutnali a zamířili do místní hospůdky, abychom to zapili pivem. :-)
Ve středu jsme se rozloučili s Jardou a Lídou a vyrazili jsme do Nanjingu. Cesta byla krátká, jen 4h vlakem v hard seat. V Nanjingu jsme našli naše další CS, tentokrát číňany. Anita i John jsou moc fajn, přátelští a povídaví. Vloni byli na 12 dní v Evropě a navštívili i ČR - Prahu a Karlovy Vary. Moc se jim tam líbilo, a tak jsme si měli o čem povídat.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na obhlídku města. Celý den jsme se potulovali po městě a místních kopečkách. Nanjing je zase další obrovské město. Žije tu prý nejspíš víc než 10 miliónů lidí. Všude samé věžáky, staré město skoro žádné. Přesto je tu ale pár pěkných míst.
Zítra (pátek) vyrážíme dál do města Kaifeng. 30.4. máme jízdenku do Pekingu, kde budeme 1.5.
Fotky:
tempel a doprava v Šanghaji
já a John z Nanjingu
Pojízdná akvaristika - Nanjing
jezero a pagoda - Nanjing
V pondělí 22.4. jsme přiletěli z Japonska zpět do Číny. Let proběhl naprosto bez problémů a před 14h (čínského času) jsme už přistávali. Večer jsme se setkali s našimi kamarády Jardou a Lídou, kteří žijí v Šanghaji. Už jsme se na ně moc těšili. :-) Užili jsme si prima večer a šli spát.
V úterý jsme došli vyzvednout lístky do Nanjingu, které nám Jarda objednal přes internet. Jinak jsme se procházeli po Šanghaji. Bylo hodně mlhavé, poměrně chladné počasí, takže nic moc. Večer nám Jarda s Lídou udělali skvělý smažený sýr se šťouchanými bramborami. Moc jsme si pochutnali a zamířili do místní hospůdky, abychom to zapili pivem. :-)
Ve středu jsme se rozloučili s Jardou a Lídou a vyrazili jsme do Nanjingu. Cesta byla krátká, jen 4h vlakem v hard seat. V Nanjingu jsme našli naše další CS, tentokrát číňany. Anita i John jsou moc fajn, přátelští a povídaví. Vloni byli na 12 dní v Evropě a navštívili i ČR - Prahu a Karlovy Vary. Moc se jim tam líbilo, a tak jsme si měli o čem povídat.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na obhlídku města. Celý den jsme se potulovali po městě a místních kopečkách. Nanjing je zase další obrovské město. Žije tu prý nejspíš víc než 10 miliónů lidí. Všude samé věžáky, staré město skoro žádné. Přesto je tu ale pár pěkných míst.
Zítra (pátek) vyrážíme dál do města Kaifeng. 30.4. máme jízdenku do Pekingu, kde budeme 1.5.
Fotky:
tempel a doprava v Šanghaji
já a John z Nanjingu
Pojízdná akvaristika - Nanjing
jezero a pagoda - Nanjing
Diskuze ↓ Vloženo 24.04.2013
V pondělí jsme v pohodě dorazili zpět do Číny, do Šanghaje. Dneska (středa 24.4.) vyrážíme dál do města Nanjing. Jen co budu mít čas dopíšu Japonsko i novinky z Číny.