Svět Dokola

Města ve Vietnamu:

Ho Chi Minh

Krásné, zelené město. Musím říct, že
patří mezi nejlepší města, která jsme prozatím navštívili. Dá se tu bez
problémů orientovat, je krásně přehledné. Jsou tu i poměrně široké ulice, takže
není takový problém s provozem motorek, které jsou prostě všude. Do města
se dá přijet z celého Vietnamu, ale i z Kambodži nebo Laosu. Buď
můžete jet busem nebo letět letadlem. Z letiště jezdí shuttle bus každou
chvíli, takže není problém se na něj ani z něj dostat. Zajímavé jsou „Open
busy“, které jezdí po zajímavých místech ve Vietnamu. My jsme měli ticket Ho
Chi Minh – Mui Ne – Nha Trang – Hoi An – Hue. Dá se pokračovat ještě do Hanoie
nebo využít trochu jiné cesty. Z jedné strany je to pohodlné, protože
zaplatíte u jedné cestovky a máte lístek na celou dobu, stačí si den předem
zarezervovat jízdenku. Jenže pak jsme přišli na různé mouchy tohoto Open busu.
Například naši přišli den předem a autobus už byl plný, tak museli čekat do
dalšího dne. Nebo máte agenturu do které musíte dojít lístky zamluvit poměrně
z ruky a nemůžete jít do žádné jiné…No nakonec jsme se shodli, že příště
bychom si to takhle nekoupili a kupovali si jen jednotlivé cesty. Ono to vyjde
nejspíš o něco dráž, ale nemyslím si, že o moc.

 

Mui Ne

Malé město, ležící na pobřeží
v jižní části Vietnamu. Co nás hodně překvapilo je, že toto město je
vlastně plné Rusů. Vietnamci na Vás mluví Rusky, všude jsou nápisy
v Ruštině… Jinak jsou tu ale docela pěkné pláže, i když je na nich někdy
kupodivu dost nepořádek (a v něm vám nabízejí třeba masáže). Na plážích
jde najít obrovské množství mušlí a škeblí všeho druhu a nádherných barev. Je
tu spousta rybářů se svými sítěmi. Co se nám moc líbilo byl večerní trh
s různými mořskými tvory. Můžete tu ochutnat spoustu druhů mušlí, ryb,
krevet…. nebo taky Lobstery (nevím jak se to řekne česky) a dokonce jsme viděli
i přípravu Kobry. Asi nikdy jsem neviděla tolik mořských tvorů pohromadě. Vy si
jen vyberete co byste si dali a oni Vám vše na grilu u restaurace připraví.

 

Hue

Je královské město, které leží zhruba
v polovině Vietnamu. Zajímavostí je, že město je obehnané dvěma hradbami.
Citadela, která leží uprostřed města je obehnaná prvními hradbami a stará část
města je obehnána druhými hradbami. Citadela je veliký komplex budov a chrámů,
která byla vystavěna v roce 1687. Kolem města jsou rozmístěné královské
hrobky, které určitě stojí za návštěvu.

 

Ninh Binh

Méně turisticky navštěvované místo. Je to
ale velká škoda. Jedná se o oblast vápencových útvarů (v podstatě stejných jako
na Halong bay), které vystupují do výšky v okolí města. Jen nevystupují
z vody, ale přímo z pevniny mezi rýžovými políčky. Bohužel
v době, kdy jsme město navštívili my bylo ošklivé, mlhavé počasí a políčka
nebyla zelená, ale hnědá (napuštěná špinavou vodou). I tak bylo ale okolí města
moc pěkné. Z města se dá dobře dojet do Hanoje vlakem – hard sitting za
50.000D.

 

Hanoi

Město ležící na severu Vietnamu. Jsou tu
daleko užší silnice než v Ho Chi Minh, takže doprava působí ještě víc
zmateně a nepřehledně. Přesto má ale město svůj půvab. Jsou tu menší
k větší jezírka s malými ostrůvky nebo třeba pěkné parky. Asi nejvíce
mě zaujalo rozložení uliček. Když totiž v Hanoji něco sháníte, musíte
vědět, do jaké uličky máte jít. V každé ulici totiž seženete něco jiného .
Je tu ulice železářská, elektro, modlitební, s botami, s oblečením, s jídlem,
domácími potřebami, drogerií, nádobím nebo taky pohřební… a jiné uličky J Je docela legrace pozorovat co kde prodávají. Zvláštní je, že když si
jdete stejné zboží koupit k vedlejšímu stánku, tak nikdo „nežárlí“ a
nepožaduje, abyste šli nakupovat k němu. Vůbec se o zákazníky nepřetahují.
To by v Indii být nemohlo J 

Můžete tu taky navštívit mauzoleum Ho Chi
Minha. Vstup je zdarma, ale musíte přijít včas. Otevřeno je jen 8-10:30.  

 

Halong Bay

Zátoka je asi nejznámější svými
vápencovými útvary, které vystupují z vody. Jezdí sem obrovské množství
turistů, aby tuto jedinečnou krásu viděli. Zájezd si můžete koupit už
v Hanoji (na 1-3dny). Jde také dojet až do Halong a prohlídku si koupit až
tam. V podstatě to vyjde ale dráž, než jet s cestovkou… My jsme byli
na výletě na 2 dny, ale nakonec jsme se rozhodli zůstat na ostrově o den déle,
a tak jsme zde strávili vlastně 3 dny. Bylo to moc fajn, vápence jsou moc
krásné. Kdyby bylo krásné počasí, nemělo by to chybu. Nespali jsme na lodi, ale
v hotelu a bylo to o moc lepší. Na lodi jste totiž odkázaní jen na prostor
lodi (a drahé pivo) a nemůžete si zajít vůbec nikam a ostrov vlastně nevidíte.
Když spíte v hotelu, můžete se projít po ostrově, navštívit nějakou
z místních restaurací. Je to určitě daleko lepší.

 

Dong Ha

Měto, které leží asi 60km nad Hue.
Zajímavé není vlastně vůbec ničím. Je tu pár starých, polorozpadlých chrámů a
pěkné tržiště. To je ale všechno. Dá se odtud ale jet do Laosu (na hranice Lao
Bao nebo až do města Savanaket).

Poslední fotky z Vietnamu - všechny jsou
z Dong Ha (pokoušela jsem se fotit hlavně život na ulicích :-)

 27.1.2013
Včera jsme večer sledovali na internetu volbu našeho nového prezidenta, kluci hráli kulečník a večer jsme si zašli na pivo do místní restaurace.
Dneska ráno jsme se vydali zpět na loď (tam jsme právě teď, když píšu tento článek.). V přístavu nás čeká oběd a pak už budeme s Michalem, Fandou a Oldou pokračovat zpět do Hanoje a mamka s taťkou se vydají směr Čína. Nás s Michalem čeká hned večer cesta nočním busem do města Dong Ha, odkud zamíříme do Laosu. Netuším, kdy se dostaneme k internetu, takže se ozveme jak to půjde.
V LAOSU NÁM NEPŮJDOU MOBILY, TAKŽE NÁM PIŠTE JEDINĚ NA MAIL. SNAD BUDE PŘÍSTUP K INTERNETU l!!!!

Fotky:
1) Naše loď - Halong Bay
2) já s naší lodí
3) jeskyně  - Halong Bay
4) Michal a Oldřich Kaiser
5) - 8) Halong Bay
9) Celá naše šestice
10) Vietnamské "komíny"
11) lodě v přístavu
12) Michal s mamkou
13) mamka s taťkou
14) já s Michalem
15) Rodinka - taťka se nechtěl fotit, tak prý jen z dálky :-)
16) pláž
17) masáž nohou

25.1.2013
Včera večer jsme se bez problémů sešli s mamkou a taťkou a došli jsme si na jedno pivo. Ráno jsme už v 8h vyráželi autobusem směr Halong Bay. Hned od rána jsme si dělali srandičky, že bychom se mohli setkat s Oldou a Fandou, kteří byli s našima na výletě v Hue. (Byla by to velká náhoda, protože z Hanoje do Halongu jezdí každý den spousta autobusů) Když už byl autobus téměř plný, s politováním jsme prohlašovali, že už asi nepojedou. Jaké pak bylo překvapení, když na úplně poslední zastávce přistoupili :-) Celou cestu jsme si povídali a smáli se. Olda s Fandou seděli na židlích v uličce a ty nebyly vůbec pohodlné. Nezáviděli jsme jim to. My jsme si cestou dohodli s průvodcem, že se přidáme na stejný zájezd, který měli zaplacený Olda s Fandou (my jsme měli zaplacenou jen cestu do Halongu). Hned po příjezdu (kolem poledne) jsme nasedli na loď a jelo se. Na lodi se podával oběd. Teda spíš takový předkrm...Jídla bylo docela málo, ale bylo alespoň docela dobrý. Odpoledne jsme už projížděli mezi skalisky. Navštíivili jsme 2 krásné jeskyně a zajezdili si na kajaku. To byla docela legrace. Škoda jen, že je tu špatné počasí. Jak se říká v Rákosníčkovi: " Za mlhou hustou, že by se dala krájet..." ... leží Halong Bay :-) K večeru nás vyložili z lodě (někteří lidé tam zůstávali a přespávali tam) a jeli jsme asi 30 minut autobusem na druhou stranu ostrova. Tam nás ubytovali v takovém docela obyčejném hotýlku a dali nám večeři. Ta byla o hodně lepší než oběd. Doslova jsme se nacpali. Večer jsme se šli projít k moři a zašli jsme na pár piv do místní restaurace. Olda se skvěle staral o zábavu u stolu vyprávěním příběhů z natáčení a z jeho cest po světě. Rozhodně jsme se nenudili. Spát jsme šli až v půl druhé v noci. Vstávání tak bylo malinko náročnější, ale zvládli jsme to.

26.1.2013
V 7:30 jsme vstali na snídani a domluvili jsme se s průvodcem, že na ostrově zůstaneme samostatně ještě jeden den a vydáme se s nima na pevninu až o den dýl. Dopoledne jsme si našli jiné ubytování za 5USD/pokoj a vyrazili jsme na obchůzku městečka. Taťka hledal rybáře, kteří prodávají ryby, ale na to už bylo dost pozdě. Pak jsme se vydali podél pobřeží mezi skály. Našli jsme krásnou pláž a cestu, která vedla ve výšce kolem skaliska. Objevili jsme ještě asi 2 jiné pláže a udělali jsme si super procházku. Odpoledne se chceme dojít rozloučit s Oldou a Fandou, kteří budou dnešní noc trávit na lodi. (zítra bychom se měli asi na lodi zase setkat). Večer si dojdeme na nějaké jídlo a budeme koukat na finále tenisu. Snad ho tu budou na sportovním kanále dávat. :-)

Fotky: (dodatečně posílám zbytek fotek co jsem nemohla poslat předtím. Z Halongu pošlu snad zítra).
1) Citadela - Hue
2) uvnitř citadely - Hue
3) Pagoda - hue
4) Banánový koutek - Ninh Binh
5) kapříci - Ning Binh
6) Třístupňová pagoda - v okolí Ninh Binh
7) rybář - okolí Ninh Binh
8) chatrč - okolí Ninh Binh
9) Brána k pagodě - Ninh Binh
10) schody - výhled do kraje - Ninh Binh
11) okolí Ninh Binh
12) okolí Ninh Binh
13) Katedrála - Hanoi
14) Ostrůvek na jezírku v Hanoji
15) vietnamka - Hanoj
16) brána - Hanoj
17) Jezero - Hanoj
18) Mauzoleum Ho Chi Minha - Hanoj
19) Hanojské domy - všimětě si jak jsou úzké
20) Pagoda "na kuří nožce" - u mauzolea - Hanoi
21) provoz v ulicích - Hanoi
22) česká hospoda
23) já a pivo Hanoj
24) - 26) prodejci
27) zátiší s kolem

23.1.2013
Celý den jsme věnovali procházení města a potulování se po uličkách a kolem jezer. Bylo nádherné počasí. Takový krásný, příjemný podzimní den. Dokonce se ukázala i modrá obloha. Trochu ji ale zakrýval smog, který se držel nad městem.
Včera jsem ještě zapomněla napsat, že jsme objevili českou restauraci :-) Točí tam Plzeňský prazdroj a mají jídelníček v češtině :-) Je tam sice draho, ale je příjemné vidět zase po dlouhé době češtinu :-) Jo a vyhrává tam česká dechovka :-) Až budu posílat fotky, tak pošlu i tuhle hospodu.

24.1.2013
Dnešní den byl takové "nicnedělání" (teda až na ranní úprk) :-) Ráno jsme se totiž vydali na čínskou ambasádu pro víza. V půl deváté už jsme stáli u okénka. Paní u přepážky nám dala jen růžový lísteček se kterým jsme měli dojít zaplatit 60USD do jejich banky. Pak jsme se měli do 11h vrátit aby nám mohli dát naše pasy. Banka se ale nacházela půl hodiny hodně rychlé chůze od ambasády. Takže jsme letěli tam, zaplatii a zase letěli zpět. V 10h jsme už měli naše pasy i s vízy. Máme vízum s platností na 3 měsíce, ale můžeme do země vstoupit jen jednou na 30dní. Pak už začalo naše "nicnedělání a flákání". :-) Večer přiletí mamka s taťkou a společně pojedeme zítra ráno do Halong Bay. Tam zůstaneme do neděle a pak naši zamíří do Číny a my do Laosu.

22.1.2013
Ranní kolotoč byl stejný jako každý den v Hanoji. Polívka za 20, bageta za 10 (vlastně tentokrát vyjímečně s vajíčkem za 15 - ale byla skvělá) a hurá na návštěvu "Strýčka Ho" (neboli Ho Chi Minh) - nejváženější postavy ve Vietnamu. V mauzoleu, kde Strýček Ho odpočívá mají otevřeno jen od 8h do 10h, takže jsme si museli trošku přichvátnout. Už v 8:45 jsme byli před mauzoleem. Tam nás ale všudypřítomní vojáci hnali stále kolem celého areálu. Vlastně jsme ho obešli skoro celý dokola. Až na samém konci bylo možné vstoupit dovnitř. Nejprve nás chytil místní "poskok", abychom odevzdali batoh. K našemu překvapení jsme si mohli vzít s sebou foťák a mobil (ten musel být ale vypnutý). Také dovnitř nesmí lidé nevhodně oblečení - v tílku a kraťasech nebo ve špinavém a nevhodném oblečení. (trošku jsem se bála, že naše vyšisované věci jim nebudou vhod, ale prošli jsme:-) ). Následovala chůze v dvojstupu takovým tunelem, na jehož konci byl rám jako na letišti. Zvláštní je, že mobil jsem z kapsy vyndavat nemusela, skenovali jen foťák. Dál jsme pokračovali v poctivém dvojstupu (který stále kontrolovali a upravovali vojáci), až jsme došli před mauzoleum. Tam jsme zastavili a čekali až se vymění stráž (či co to bylo). Pak jsme mohli pokračovat dovnitř. Vyšli jsme schody do patra až jsme vešli do malé místnosti, která se ze třech stran obcházela až se vyšlo ven. Uprostřed ležel ve skleněné vytríně Strýček Ho, řádně nasvícen. Vypadal jako by ho spícího odlili z vosku :-) Uvnitř musí být absolutní ticho, nikdo nesmí nijak rachotit ani se usmívat. Kolem mauzolea je poměrně veliký areál, ve kterém je "Pagoda na kuří nožce", park a jezírko. Můžete se podívat také do areálu presidentského paláce, tam se jako na jediné místo platí  25tisíc.
Když bych ale shrnula naší návštěvu mauzolea, tak musím říct, že tento areál je jedna velká maškaráda. Sice Vás na každém kroku hlídají, ale zároveň můžete v klidu proklouznout s velkým batohem a nikdo si Vás nevšimne, nebo se prostě vydáte jinou cestou a nikdo to neřeší. Ale z druhé strany, kde jinde navštívíte mauzoleum? Lenina v Rusku jsme neviděli, tak alespoň Strýčka Ho jsme navštívili :-)
Zbytek dne jsme věnovali procházkám po městě. Viděli jsme citadelu a několik dalších tempelů.

Hanoj ve srovnání se Saigonem (Ho Chi Minhovo město)
Hanoi je ve srovnání se Saigonem daleko starší. To je vidět hlavně v ulicích, které jsou užší a méně přehledné. To však městu neubírá na kráse. V Saigonu je snadná orientace. Všude je spousta zeleně a dostatek místa pro velké množství motorek (průvodce na deltě Mekongu nám říkal, že v celém Vietnamu jezdí 60 miliónů motorek - z toho jich 6 miliónů jezdí v Saigonu). Oproti tomu v Hanoji je místa méně, proto se tu doprava zdá možná ještě hustší než v Saigonu. Všude se hemží motorky, všichni parkují kde se dá.. No je to tu docela divoké - ostatně jako všude ve Vietnamu. Chodníky tu nejsou na chození, jak jsme zvyklí. Na nich se žije - pracuje. Jsou tu stánky s občerstvením, restaurace mají na chodníku své plastové ministolečky a minižidličky (takový dětský nábytek) no a mezitím jsou opravny motorek a parkoviště,...prostě všechno jen ne chodci :-) Semafory a jiná dopravní značení tu nikdo moc nedodržuje - hlavně ne motorkáři. Proto se musíte obrnit trpělivostí a pomalu ulice přecházet, oni se vám vyhnou :-) No je to někdy legrace.

Ho Chi Minh (informace z www.wikipedia.cz)
Ho Či Minh, vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung, jméno Ho Či Min (vietnamsky psáno Hồ Chí Minh, ve významu přibližně „Ten, kdo je osvícený“ nebo „Ten, kdo osvětluje cestu“) byl vietnamský politik, vůdce boje za národní osvobození a v letech 1946–1955 premiér, od roku 1955 do své smrti první prezident severního Vietnamu. Byl plně odpovědný za osvobození Vietnamu od francouzské nadvlády a nastolení socialistického režimu v Severním Vietnamu i represi proti odpůrcům nezávislosti a socialismu. Ho Či Min byl rovněž dlouhá léta pracovníkem a agentem Kominterny a mnoho let žil v Moskvě a Paříži. Jeho žena byla Číňanka a proto se k ní veřejně nehlásil. 8. května 1978 přejmenovali vietnamští komunisté v rámci vytváření kultu osobnosti Saigon, bývalé hlavní město jižního Vietnamu, na Ho Či Minovo město.

17.1.2013
Dopoledne jsme strávili v citadele, která se nachází v centru starého města v Hue. Je to docela veliký komplex historických budov z doby, kdy Hue bylo královské město. Pak jsme se ještě zašli podívat k pagodě, která je asi 3 - 4km od citadely. Před 17h jsme už nasedali do autobusu, který nás odvezl do Ninh Binh.

18.1.2013
V 6h ráno jsme vysedli v Ninh Binh. Dali jsme si teplou polévku (venku byla docela kosa) a vydali se hledat hotel. Hned kolem nás kroužilo několik hoteliérů a nabízeli nám své služby. Nakonec jsme se jedním z nich nechali zlákat a odvézt k němu do hotelu - Mini Queen hotel. (Později jsme zjistili, že ve stejné ulici se nachází mimo našeho hotelu ještě Queen hotel a New mini Queen hotel :-). Proč mají všechny skoro stejné jméno jsme netušili. Až později jsme zjistili, že je to nejspíš kvůli doporučení v Lonely Planet. Vlastně ale nevím, který z těch hotelů tam doporučují:-) ) . Ráno jsme se prošli po městě, protože pro nás ještě nebyl uklizený pokoj. Navštívili jsme místní tržiště, které je docela veliké. Počasí bylo ale nic moc. Zima, vlhko, lezavo...prostě nepříjemný podzim... Kolem 10h jsme se ubytovali a zalezli do postele :-) Odpoledne jsme se jen prošli kolem a připravili všechno na vyřízení víz do Číny.

19.1.2013
Ráno nás probudilo zase mlhavé, zamračené počasí. Přesto jsme se vypravili na plánovaný výlet na kolech do okolí města. Cílem byly vápencové scaly, které se najednou tyčí nad okolním terénem. Všude kolem těchto skal jsou rýžová políčka. Bohužel se na nich teď nic nepěstuje a jsou planá vody. V zamračeném dni, jako byl ten dnešní, tato políčka doplňovala takovou zvláštní, pochmurnou atmosféru. Vylezli jsme I na dvě skály, odkud byl krásný výhled do okolí. Bohužel nám ho kazila již zmiňovaná mlha. Přesto byl výlet moc fajn. Ujeli jsme po místních cestičkách asi něco kolem 30ti kilometrů.

20.1.2013
Ráno byla opět mlha a to ještě hustší než předešlý den. V tomto období je to ale běžné, protože na severu Vietnamu je zimní monzun. Měli jsme koupenou jízdenku na vlak z Ninh Binh do Hanoje. Vlak měl jet v 8h ráno, ale měl zpoždění asi 45minut. Zajímavé bylo, že na vlak se muselo čekat v hale a nebylo možné jít na nástupiště. Kontrola jízdenek neprobíhala ve vlaku, ale právě u dveří na nástupiště. J Jinak jsme jeli na “hard seat”, což jsou dřevěné lavičky, které jsou velmi nepohodlné. Nedovedu si představit cestovat na nich déle než 2-3hodiny. Dají se koupit ještě “soft seat” nebo na delší cesty “hard sleeper” a “soft sleeper”. Po příjezdu do Hanoje jsme našli ubytování. Byl to docela oříšek, protože všechny hotely, hostely a guest housy tu jsou za 15USD/noc a výš. Trpělivost přináší růže, a tak se nám podařilo najít úplně obyčený pokoj za 8USD/noc. Není to sice nic moc, záchod troche smrdí, ale jinak naprosto dostačující. J

21.1.2013
Hlavní náplní dne byly víza do Číny. Už v půl osmé jsme stepovali před čínskou ambasádou. Ta otevírala až v půl deváté. Na řadu jsme však šli hned (předběhl nás jen jeden chlápek) J Paní ambasadorka byla docela příjemná. Prozkoumala naše papíry, dala nám vyplnit ještě jeden navíc a nakonec přikývla, že vše je snad OK. Odpoledne že prý papíry prozkoumá její šéf a že kdyby byl nějaký problem, zavolá nám do hotelu. Když prý volat nebude, ve čtvrtek si máme přijít víza vyzvednout. Do hotelu za celý den nikdo nevolal, tak jen doufáme, že naše víza doopravdy udělají. Ve čtvrtek se všechno ukáže J Jinak jsme věnovali den odpočinku a procházkám po Hanoji.
Fotky dneska bohužel nepřipojím, protože je tu hodně špatný internet. Budu ráda, když vůbec odešlu tento mail. 

14.1. - 15.1.2013
Oba dny byly takové cestovní. V pondělí ráno jsme se prošli po pláži a pozorovali rybáře, jak chytají ryby. Pak jsme už jen odpočívali, naši se vykoupali v moři, dali jsme si oběd  a ve 14h jsme vyrazili autobusem směr Nha Trang. Autobus nabral asi 45minut zpoždění, což mě vůbec netěšilo, protože jsem potřebovala stihnout v Nha Trang spoj do Hue. Když jsem se snažila zeptat obsluhy autobusu, jestli by bylo možné zavolat do agentury, aby na mě bus počkal, tak jsem se dočkala jen odpovědi: "I don´t know". To mě vážně nepotěšilo. Došla jsem tedy dopředu do busu a ptala jsem se s jízdenkou v ruce znovu. Odpověď byla stejná a navíc to byl "děsný vtip", že chci stihnout autobus...Řidič mě z přední části busu vyháněl a společně s poslíčkem se výborně bavili na můj účet. Naštěstí všechno dobře dopadlo, protože další bus měl taky zpoždění, a tak jsem ho stihla. Ještě že mi taťka stihnul koupit bagetu, jinak bych byla hlady až do oběda druhého dne. Autobus vyjel asi po 19h večer a první zastávka byla v 10h dopoledne. :-( Navíc se na této zastávce nedalo koupit nic k jídlu. V Hue jsem se bez problémů sešla s Michalem, ubytovala se v jeho pokoji a vyrazili jsme na krátkou obhlídku města.
Novinkou bylo, že se 15.1. narodila mému bratranci Lukymu a Markétě dcerka Lucinka. A to v den narozenin jejího dědečka Vládi. :-) To budou krásné, společné oslavy. Lucce přejeme hlavně hodně zdraví, mamce Markétě taky a Luky ty se o ně pěkně starej. Dědovi Vláďovi přejeme krásné narozeniny!

16.1.2013
Dnes jsme si ráno pěkně pospali (byla jsem hodně unavená z toho 22h dlouhého cestování) a vyrazili jsme na kolech na objížďku okolí Hue. Nacházejí se tu krásné hrobky. Michal už jednu velikou hrobku navštívil, a tak jsme jeli na ty další. Jedna byla taková menší, ale moc pěkná. Cena vstupu 80tisíc dongů. To je docela dost, ale co naděláte. Dovnitř jsem šla jen já. K další hrobce jsme se dojeli jen podívat, ale dovnitř jsme nešli. Cena byla stejná. Ta je ukrytá v takových zahradách s jezírky. Byl to moc příjemný výlet. Zítra se zajdeme podívat do místní Citadely a projdeme se starým centrem města. V 17h večer nám jede autobus do dalšího města Ninh Binh. Tam nejspíš strávíme 2 dny a pak vyrazíme do Hanoje.

Fotky:
1) Taťka pomáhá rybářům vytahovat síť :-)
2) rybář připravuje své sítě na lovení ryb
3) rybář
4) mamka v obložení batohů - autobus z Mui Ne do Nha Trang
5) pohled na hrobku
6) - 8)   hrobka uvnitř
9) strop v hrobce
10) hrobka
11) v areálu hrobky

13.1.2013
Dnešní den byl takový odpočinkový. Taťka ráno vyrazil do přístavu, kde nám nakoupil ryby na oběd. My jsme si s mamkou zatím poležely v posteli :-) Dopoledne jsme se pak vypravili na pláž. Byl docela veliký odliv, tak jsem nasbírala spoustu krásných barevných mušlí. Škoda, že je nemůžu všechny odvézt domů. K obědu jsme si dali ryby a pár mušlí, které taťka nasbíral na pláži (po vzoru místních). Odpoledne jsme jeli koupit mamky plavky (nakonec si je koupil i taťka, k tomu mamka šatičky a kalhoty)...:-) Nejhezčí část dne byla úplně náhodná návštěva nádherného kaňonu. Taťka si při cestě na kole všimnul takové poměrně malé cedule s pěknou fotkou kaňonu. Byla tam směrovka jen 550m. Tak jsme se tam vydali. Schovával se tam nádherný kaňon, kterým protékala řeka. Na konci byl pěkný vodopád. Doopravdy super procházka. Šlo se vodou řeky, která byla na dně pokryta krásným jemným pískem. Úplně jako v pohádce.

Fotky:
1) Platýz - naše včerejší večeře
2) mamka s taťkou v kaňonu
3) - 5) Kaňon
6) taťka pod vodopádem

11.1.2013
Hned ráno jsme sedli do autobusu a přejeli do Mui Ne. Bus měl jet jen 3 hodiny, ale protože byl docela silný provoz, jeli jsme asi 5hodin. Ubytování jsme našli na konci města za 14USD (pro 3 osoby). Hned vedle hotelu jsme si půjčili kola za 50tisíc dongů/1 kolo/2dny. Odpoledne jsme se došli podívat k moři. Fouká tu docela silný vítr a není žádné horko, tak se koupal jenom taťka. My jsme se s mamkou jen prošly po pláži. Pak jsme sedli na kola a jeli se podívat kousek po okolí. Hned po asi 2km jsme narazili na pískové duny. Bohužel už nebylo moc světla, tak se nefotilo nic moc. Nejlepší část dne byla večer, kdy jsme popojeli asi 5km do středu města. Podél moře, na takové promenádě, se tu prodávají ryby a spousta různých mořských potvor. Taťka byl ve svém živlu. Pobíhal od jednoho stánku k druhému, stále prohlížel sortiment, srovnával ceny. :-) Vypadal jak malý kluk, který  dostal novou hračku :-)  Nakonec jsme si nechali připravit krevety, královské krevety, dva kusy nějaké velké ryby (nevím jak se jmenovala) a 3 škeble. Musím říct, že jsme si doopravdy pochutnali. Když jsme dojedli a už se chystali k odchodu, ke stolu kousek od nás přinesli hada - drželi ho za hlavu, takže bylo jasné, že je jedovatý. Dvojice, která si hada objednala se s ním fotila... Čekali jsme co se bude dít. Číšníci, kteří hada drželi, ho dali "nohama vzhůru" a nůžkama mu ustříhli hlavu. Pak z něj vylili všechnu krev do skleničky, kde byl už namíchán nějaký alkohol. Hada pak nůžkama rozstříhli a vyndali srdce a nejspíš část, kde je jed. Potom řekli, že je potřeba srdce sníst a zapít "panákem" té krve s alkoholem. No musím říct, že bych na to asi těžko sbírala odvahu. Dvojice, která si hada objednala, to ale zvládla hravě. Jaké ale bylo pak naše překvapení, když jsme zjistili, že jsou to češi. :-) Dali jsme se s nima do řeči a užili jsme si moc fajn večer. Cestují po Vietnamu od 26.12. a poradili nám různá místa, kam se máme určitě podívat. Díky nim jsme taky (já a mamka) ochutnaly hada. (Dozvěděli jsme se, že to byla kobra). Musím říct, že k našemu překvapení je had plný kostí a maso je poměrně tuhé. Chuťově nic extra. Děkujeme jim za novou zkušennost a přejeme jim super zbytek cesty!

12.12.2012
Ráno jsme se hned po snídani vydali na projížďku na kole. Jeli jsme kolem pobřeží. Cestou jsme se rozhlíželi po domcích, navštívili jsme nějaké chrámy. Na konci cesty (na takovém výběžku) jsme potkali partičku dětí. Byly úplně nadšené z focení :-) Takové "cvičené opičky". Pak jsme vyrazili zpět. Cestou jsme narazili na docela velké tržiště. Měli tam nějaké oblečení, spoustu zeleniny, ovoce, ryb a mořských plodů. Taťka se rozhodl nakoupit chobotničky na oběd. Já jsem mezitím fotila domorodce, kteří na trhu prodávali. Bylo to úžasný, protože se všichni chtěli fotit. Bohužel se ale neumí podívat do foťáku a pořád uhýbají hlavou nebo zavírají oči :-) Pár pěkných fotek se mi ale podařilo udělat. Potom jsme už jeli zpět domu, aby nám taťka uvařil ty chobotnice. Paní domácí nám půjčila pánev a svou vlastní kuchyň, takže to bylo super. Oběd byl úžasný! Moooc jsme si pochutnali. (já jsem jedla robotničky poprvé). Odpoledne jsme se koupali a procházeli po pláži. Byl tu zase dost veliký vítr. Jinak ale bylo jasno a horko. Na pláži je docela dost mušlí různých velikostí i barev, tak jsem si nějaké nasbírala. :-) Večer jsme se vypravili zase do města. Tentokrát jsme si dali rybí steak (stejný jako včera) a k tomu platýze. Toho nám upekli v alobalu. Steaky byly stejně jako včera naprosto bez chyby. Zato platýz nám vůbec nechutnal. Není na něm skoro žádné maso…to co tam je jsou takové divné proužky…a navíc je šedivé. Chuť je divná…taková slizká…No prostě jsme si vůbec nepochutnali. Na spravení chuti jsme si pak museli dát zmrzlinu :-)

Fotky:
1)    Krokodýl na rožni
2)    Lobster
3)    A tohle se tu taky jí…
4)    Taťka u naší večeře
5)    Číšníci, kteří stříhají tělo hada
6)    Had
7)    Společné foto
8)    Loďky v přístavu
9)    Děti
10)    Děti
11)    Holčička
12)    Já a děti
13)    Babka na trhu
14)    Taťka obklopený dětskými prodejci „ptákovin“
15)    Babka

7.1.2013
Konečně jsme přivítali mamku s taťkou. :-) Už v 13h přistáli na  letiště v Ho Chi Minh. Bohužel se nám tady na jihu zhoršilo počasí a celé dopoledne pršelo.
Společně jsme si pak došli na točené pivo jen za 7000 Dongů, dali si něco k večeři a  povídali a povídali :-)

8. - 9.1.2013
Ráno v 8h už jsme stáli před místní cestovní kanceláří a čekali na autobus směr Mekong. Jeli jsme do města My Tho, kde jsme přesedli na motorovou loď. Ta nás postupně vezla na 4 ostrovy (Dragon, Unicorn, Phoenix, Turtle). Ochutnali jsme místní cukrovinky z kokosu, povozili se po ostrově na vozíku, který tahli koně, svezli se po kanálu na "pádlovacích" loďkách a  ochutnali jsme tropické ovoce a medový čaj.  Výlet byl pěkný, jen nám vadilo, že nás vozili stále po místech, kde po Vás místní žebrají další peníze. K večeru nás odvezli do města Can Tho (to je vzdálené asi 200km od Ho Chi Minh), kde nás ubytovali v krásném a poměrně luxusním hotelu. Večer jsme se šli projít kolem řeky, kde bylo obrovské množství stánků s jídlem a oblečením. Ochutnali jsme zase něco nového a užili si fajn večer. Ráno jsme vstávali už v 6h, abychom stihli snídani a výllet na plovoucí trhy. Tam jsme jeli zase motorovou lodí. Byly asi 6km od města. Trhy byly zase úplně jiné než ty co jsme viděli v Thajsku. Jednalo se spíš o takový "velkoobchod". Lodě byly velké a měly obrovské náklady - hlavně ovoce (ananasy, melouny, dýně,...). Z  trhů jsme se jeli podívat do výrobny rýžových nudlí. To bylo taky docela zajímavý. Rýže se nejdřív semele, vyteče z ní úplně bílá voda, kterou roztírají na veliké horké "plotýnky"  a pak suší. Tyto pláty se pak už jen dají do "nudlovače" a je hotovo. V této výrobně už jednotlivé nudne nesuší, rovnou je balí a čerstvé odvážejí do restaurací. Z výrobny jsme se dál plavili po kanálu a prohlíželi si domky (nebo spíš chýše) těsně u vody. Nakonec nás zavezli do veliké zahrady, kde se pěstovalo ovoce. Poprvé jsme viděli, jak roste Dragon Fruit a Ananas. :-) Po výborném a levném obědě jsme sedli do autobusu a vyrazili jsme zpět do Ho Chi Minh. Večer jsme oslavili moje narozeniny. Dostala jsem dokonce krásný  a výborný dort :-) a došli jsme si na skvělou večeři do místní restaurace. Michal pak večer odjel nočním autobusem do Nha Trang, kde stráví zítřejší den. Hned večer se vydá dál do města Hoi An. Já s mamkou a taťkou zítra vyrážíme na další výlet na Cao Dai Temple a Cu Chi Tunnels.

10.1.2013
Stejně jako včera jsme se vypravili s cestovkou na výlet. Tentokrát na Cao Dai Temple a Cu Chi tunnels. Cao Dai tempel je komplex budov na asi 1km2. Samotný chrám je obrovská, krásně opravená a barevná stavba. Asi polovina chrámu se ještě opravuje, je kolem ní bambusové lešení. Čtyřikrát denně s v chrámu konají společné motlitby (v 6h ráno, 12h v poledne, 6h večer a o půlnoci). My jsme přijeli na polední motlitbu. Caodaismus je náboženství, které vzniklo v ve Vietnamu ve třicátých letech 20.století. Cu Chi tunnnels je soustava asi 250km podzemních chodeb, které vykopali Vietnamci v letech 1960 - 1971. V tunelech bylo ukryto asi 80 tisíc lidí v době války s Američany. Vietnamci díky tunelům Američany porazili. Do areálu je vstup 90 000 dongů. K vidění tu jsou různé výlezy a vstupy do tunelů, pasti, které používali Vietnamci na Američany. Také jsme si prošly s mamkou na vlastní kůži asi 50m tunelů. Tunely jsou zvětšené a upravené pro turisty - jsou vysoké 1,2m a široké 80cm. Musím říct, že jsme toho měli plné zuby a byli jsme rády. že jsme venku. Není jednoduché se v tak nízkých tunelech pohybovat. Nedovedu si představit jak se lidé pohybovali v tunelech, když byly ještě daleko užší a nižší. Jediná výhoda Vietnamců je, že jsou malí a hubení. :-)
Zítra nás čeká přejezd autobusem do města Mui Ne, kde se snad vykoupeme v moři.

Fotky:
1) Noční Ho Chi Minh
2) Chýše kolem Mekongu
3) Krokodýl
4) taťka s hadem
5) mamka na loďce
6) řidička naší loďky
7) takhle se maká...:-)
8) chýše kolem Mekongu
9) Chýše kolem Mekongu
10) Fotograf
11) okolí Mekongu
12) i kolo se dá na loďce převézt :-)
13) rýžové placky na výrobu nudlí
14) Naše parta na lodi
15) všichni na bamboo mostě :-)
16) Ananas
17) Můj narozeninový dortík :-)
18) Fabrika na výrobu obrazů
19) Cao Dai Tempel
20) Cao Dai Tempel uvnitř
21) Cao Dai Tempel
22) oko - Cao Dai Tempel
23)  Cu Chi Tunnel - nástraha na Americké vojáky
24) Výlez z jednoho tunelu
25) já u výlezu z tunelu
26) Mamka a vojáci

Ve čtvrtek 3.1.2013 jsme se hned ráno vypravili autobusem do Vietnamu. Jeli jsme přímým autobusem do Hočiminova města za 10USD/os. Na hranicích nebyl žádný problém. Dokonce jsme zase měnili pasy ( v jednom pase jsme měli víza do Kambodži a v druhém pasu víza do Vietamu) a nikdo nic neřešil. Takže pohoda. Do Hočimina jsme přijeli asi kolem půl čtvrté odpoledne. Hned jsme se vydli hledat ubytování. Bylo pro nás poměrně velké překvapení, že oproti Kambodži je docela drahé. Pod 10USD se shání hodně těžko. My jsme se ale nedali, obcházeli jedno ubytování za druhým a smlouvali cenu. Nakonec se nám podařilo najít pokoj za 6USD. :-) Pokoj není nic extra, koupelna na chodbě, ale máme balkon, což je super. (hlavně na věšení prádla. Přecejen je tu vedro, takže peru každý den).

V pátek a v sobotu jsme se procházeli po Hočiminově městě, prohlíželi památky a uličky města. Hočimino se nám líbí. Je to pěkné, poměrně moderní město. Co je asi největší zážitek je ta šílená doprava - hlavně počet motorek. To je dooporavdy neuvěřitelné. Ale oproti Phnom Penh v Kambodži je to stále ráj na zemi. Tam se nedodržují žádné značky, semafory...prostě se jezdí stále a hlavně často v protisměru. Takže nikdy nevíte kde se někdo vyřítí. Další problém je ten, že tam sice mají chodníky, ale po nich se chodit nedá, protože se na ně parkují motorky, jsou tam opravny motorek, autosalóny tam mají vystavená auta a samozřejmě nové motorky...V Hočiminu je sice taky mrak motorek (asi víc než v Phnom Penh), ale většinou dodržují semafory. Dokonce tu fungují semafory pro chodce (i když se musíte stále rozhlížet, protože motorky, které zahybají jedou stále a přednost chodcům rozhodně nedávají) :-) No prostě je to jeden velký zmatek.
Zítra se chystáme do další části města, kde by mělo být poměrně hodně pagod. V pondělí dopoledne se asi ještě vydáme do města a odpoledne už přivítáme taťku s mamkou v Hočiminu.

Fotky (vše z Hočiminova města):
1) Budova pošty
2) katedrála Notre Dame
3) Reunification Palace
4) Naložení hadi a jiná zvířátka :-) asi se z toho pije nápoj
5) Trhovci - spíš takový "blešák" na ulici
6) jedna z ulic
7) Čínský chrám - uvnitř
8) Čínský chrám
9) Vystoupení nějaké místní skupiny před čínským chrámem
10) Jedna z uliček obrovské tržnice
11) Sušené krevety :-)
12) Věděli jste, že existuje tolik druhů rýže?
13) Prodejna s hemlami na motorku - všiměte si ceny (70.000 dongů = 70Kč)
14) Helmy
15)  "Leží tam v komoře, nožky má nahoře" :-)
16) Prodavačka ryb